Co můžeme udělat pro lásku?

03.05.2015 20:15

Minulý víkend jsme strávili v Myškově mlýně, kde můj muž vedl seminář Nová cesta k lásce a já jsem připravovala tinktury z Australských bylinek. Večer jsme ještě poseděli s účastníky kurzu a řeč došla i na to, že Vojtěch vyprávěl o tom, jak si v dětství těžko zvykal na to, že umí vnímat to, co si lidé skutečně myslí. Jedna paní pak bezprostředně zareagovala směrem ke mně: "To musí být hrozný, když do tebe takhle vidí!"

Trochu mě to překvapilo, ale vlastně bych se toho dříve bála taky. Že na mě ten druhý všechno pozná, že před ním nic neschovám. Ale toho se bojíme jen tehdy, když se domníváme, že je potřeba, abychom něco ze sebe skrývali. Když si myslíme, že jsme špatní nebo dokonce zkažení a že některé své stránky, myšlenky nebo pocity musíme před druhými skrývat.

Ale řekla bych, že až na výjimky, které někomu skutečně ublížily, je to nesmysl. Samozřejmě každý udělá chybu a ne na všechno z toho, co jsem kdy udělala nebo si myslela, jsem pyšná, ale prostě je to moje součást. Nehledě na to, že i to, co se snažíme schovat, tak na nás ostatní stejně vidí nebo alespoň cítí.

My vlastně jen plýtváme energií na udržování svých masek a póz, protože se domníváme, že jsou lepší než my sami ve své realitě. To je ovšem velmi vyčerpávající a frustrující činnost, která nám navíc zamezuje být si s druhými skutečně blízko. Jak si chcete být s někým blízcí, když mu nechcete ukázat, kdo jste? Pokud má i druhá strana stejný přístup (což je velmi pravděpodobné, protože se setkáváme vždy s lidmi, kteří jsou na tom stejně jako my), tak se vlastně spolu setkávají dvě masky, které držíme před sebou samými a ukazujeme tomu druhému a jsme od sebe dost daleko na to, abychom si mohli být blízko, abychom se milovali. Milovat se mohou jen skutečné bytosti.

Když do mě partner vidí nebo já sama dovolím, aby mě viděl takovou, jaká jsem, tak je to naopak skvělé. Znamená to, že mě opravdu miluje. Ne moje lepší já, které bych mu mohla předvádět, ale mě skutečnou, takovou, jaká opravdu jsem.

Tedy to, co potřebujeme udělat pro lásku, je odložit svoje masky a odhalit sám sobě všechny svoje stránky, všechny pocity, které prožíváme i všechny myšlenky, které nás napadají. Všechno to je naší součástí v každém okamžiku a my potřebujeme toto všechno přijmout jako součást své bytosti a přestat se zabývat hodnocením, zda je to dobré nebo špatné. Je to naše součást a my pro svoje vlastní štěstí a schopnost milovat se potřebujeme mít rádi.

Když máme rádi sami sebe, nenapadne nás hrát si před druhými na něco, co nejsme.

Je to jen naše vlastní iluze, že takoví, jací jsme, jsme pro druhé nepřijatelní. Oni do nás většinou už stejně dávno vidí, a přesto nebo možná právě proto nás milují.

Přeji krásný májový čas a pokud se potýkáte s tím, zda se můžete mít rádi takoví, jací jsme, napište. Určitě se s tím dá něco dělat.

 

 

Napsala:  Barbora Zumotová 

Doporučujeme:

10.10.2020 v Praze

Kontakt

Šamanské konstelace 603 402 727 zumotovab@gmail.com